Holešov si připomíná 356. výročí smrti významného rabína Šacha

Noc z 5. na 6. února byla pro Holešov mimořádná. Připomínáme si totiž 356. výročí smrti významného židovského učence rabína Šacha, který je pochován na židovském hřbitově. Holešov při té příležitosti navštíví desítky až stovky chasidů z celého světa. Na fotografiích pořízených v úterý večer jsou zbožní židé z New Yorku. Během noci však přijeli další. Podle správce a průvodce holešovské Šachovy synagogy Vratislava Brázdila jich nakonec během úterního podvečera a noci bylo šedesát, k čtvrtečnímu odpoledni kolem dvou stovek. Pomodlit se u Šachova hrobu v období výročí znamená poslat svou modlitbu přímou cestou do nebe.

"Nárůst zájmu o rabína Šacha je velký, minimálně o dvě stě procent oproti loňsku. Vlivů je několik, zlepšující se zázemí, ale i propagace, kterou této osobnosti věnují příznivci Šacha," vysvětlil Brázdil.

Židovská obec zařídila pro věřící skromné útočiště v domku u hřbitova. Židé si zde mohou odpočinout, posedět, najíst se nebo uvařit kávu. Nad Šachovou tumbou postavila stan s jednoduchým systémem vytápění a vedle něj další s židličkami.

Zájem chasidů o Holešov zdaleka nedosahuje rozměrů, jaké zažívají jiná evropská města, kde jsou pochováni židovští učenci. Například maďarský Kerestir. Nicméně návštěvnost v době jahrzeitu (výročí úmrtí) ve městě rok od roku rychle stoupá.  

Rabín Šach vlastním jménem Šabtaj ha-Kohen patří mezi nejvýznamnější židovské učence na světě a je pohřbený v Holešově, kde působil a napsal některé ze svých knih. Jméno Šach dostal podle pojmenování svých komentářů Šulchan aruchu a podle něj dostala název i holešovská synagoga. Stavba patří mezi nejstarší a nejdochovalejší synagogy v Česku. Ceněna je díky vnitřní výzdobě polského typu, která je k vidění jen v několika synagogách na světě.

Holešovská synagoga získala v aukcích několik Šachových knih,  výtisk z roku 1677 je nejstarší. Vyšel čtrnáct let po Šachově smrti.

„Je to mimořádný kousek, protože takové výtisky se na trhu téměř nevyskytují, narazíte na ně velmi zřídka,“ řekl správce a průvodce Šachovy synagogy v Holešově Vratislav Brázdil. Jedná se o Šachův komentář Šulchan aruchu, který na přelomu 15. a 16. století napsal pro sefardské židy Josef Karo a shrnuje v něm židovské právo. Kniha v té době vyvolala obrovský ohlas, kvůli zvykovým rozlišnostem však nebyla použitelná pro aškenázské židy. První, kdo Karův kodex okomentoval pro potřeby židů ze střední a východní Evropy, byl krakowský rabín Moše Isserles. Následovalo ho dalších pět nejvýznamnější židovských učenců, mezi nimiž byl i holešovský Šach. Těchto několik komentářů tvoří dodnes základ židovského práva. Nabádají židy, jak se správně chovat, jak jednat a pracují i s halachou. V případě výtisku, který patří do holešovské sbírky, je zde však ještě jedna zajímavost: „Šachův komentář Šulchan aruchu doplňuje komentář rabína Taze ze Lwova. Oba své práce vydali ve stejném roce 1645 a naše kniha je vlastně úplně novým vydáním Šulchan aruchu, který tito dva rabíni komentují. Od té doby se tisknout vždy dohromady,“ vysvětlil Brázdil.         

 

text a foto Dana Podhajská

 

 

 

 Zpět